Už jste si na ulici všimli party lidí, kteří přeskakují zábradlí, vylézají na třímetrové zdi nebo dělají salta a přemety na trávníku? Pak jste pravděpodobně byli svědky tréninku parkourového nebo freerunového týmu.

Dostaň se z bodu A do bodu B co nejrychleji, jak můžeš, překonávej překážky a hlavně se nezraň. Vše, co ti stojí v cestě, musíš překonat. O tom je parkour. Francouz David Belle (36) se nechal inspirovat od svého otce, hasiče, a založil tuto nesoutěžní disciplínu, která se rychle rozšířila i do ostatních zemí. On sám ji charakterizuje jako metodu fyzického tréninku, která vám dovoluje překonávat překážky jak v městském, tak v přírodním prostředí. Dlouholetí a především zkušení parkouristé si troufnou i na takové kousky jako je přeskakování ze střechy jednoho domu na druhý a jejich dovednosti se využívají i při natáčení filmů nebo reklam.

Freerun se oproti tomu zabývá spíše estetickou stránkou věci. Tady přicházejí na řadu již zmiňované přemety, klasická salta a další techniky většinou s anglickými nebo francouzskými jmény jako je backflip (salto dozadu), wallflip (salto dozadu s odrazem od zdi) a spousta dalších věcí. I tady je zakladatelem muž francouzské národnosti a kamarád Davida Bella, Sebastien Foucan (35). Další rozdíl spočívá v tom, že se zde přikládá větší význam volnosti pohybu než rychlému přesunu z místa na místo, jak to platí v parkouru.

Přestože to tak může vypadat, parkour ani freerun nejsou adrenalinové sporty – u obojího platí pravidlo: nikdy neriskuj. Začátky se nejlépe trénují buď v tělocvičně nebo na trávníku, na nízkých zdích a postupem času se přidává na obtížnosti. Obvykle se nikdo z lokality, kde se zrovna trénuje, proti tomu neohrazuje, ale výjimečně se mohou objevit i lidé, kteří přítomnost parkouristů či freerunerů trénujících na okolních zídkách a zábradlích považují za vandalismus. V tom případě je nejlepší domluvit se s nimi a vysvětlit jim to, popřípadě změnit místo tréninku. Možná to naopak pochopí a rádi se podívají, protože se něco podobného nespatří každý den.

Na rozdíl od jiných sportů je jak freerun, tak parkour nesoutěžní disciplína, kde platí -nepřekonáváš ostatní, ale sám sebe. Nikdo není vítěz, nikdo není poražený. A ten, kdo se předvádí před ostatními, a jen kvůli tomu, aby dokázal, jak je statečný, se přeceňuje, ten vůbec nepochopil myšlenku parkouru a freerunu.

Ukázkové video:

(zdroj: youtube.com)